logo Veterinární klinika Zvířecí doktor
telefon

potřebujete akutní pomoc?
volejte pohotovost:
774226266

Právě ordinujeMVDr. Andrea StaškováPohotovost


Doga Sára téměř doplatila na večerní krmení, nakvašená potrava jí přetočila žaludek

Doga Sára téměř doplatila na večerní krmení, nakvašená potrava jí přetočila žaludek

Akutní medicína je posláním. Tohoto hesla se drží zvěrolékař Jan Čučka. Kvalitní pohotovost ale nemůže vykonávat každý. Vyžaduje to nejen spoustu zkušeností a trpělivosti, ale i kvalitní vybavení a podmínky pro hospitalizaci. Dobrou zprávou pro všechny chovatele a majitele zvířat z Kladenska ale je, že v nouzi se s mazlíčky mohou obrátit na veterinární kliniku Zvířecí doktor přímo v Kladně-Dubí.

Nahlédnout do zákulisí akutní zdravotní péče o zvířata nyní můžete díky seriálu Kladenských listů a veterinární kliniky Zvířecí doktor.

Jedním z nejčastějších a nejakutnějších problémů, který musí tým kliky Zvířecí doktor řešit, je torze žaludku u psa. Jednoduše řečeno, pokud je orgán výrazně naplněn krmivem nebo vzduchem, může dojít k jeho přetočení. Podle veterináře Jana Čučky se komplikace týká hlavně velkých a obřích plemen psů. „Bohužel kvůli malé informovanosti majitelů tak často dochází k velmi kritickému stavu pacienta a někdy až k jeho úhynu,“ upozornil Čučka.

Potíže u psů vznikají většinou v pozdních hodinách, po večerním krmení. A právě tak tomu bylo i u dogy Sáry. Její majitelka o torzi žaludku nikdy neslyšela a fenku krmila pouze jednou denně, právě večer. Sára dostala své večerní krmení, a protože byla neklidná a doma stále popocházela, majitelka ji pustila na dvůr. Teprve po dvou hodinách si majitelka všimla, že fena leží na boku, má výrazně nafouklé břicho a sliní. Naštěstí dále neotálela a ihned volala pohotovost Zvířecího doktora.

„Ještě před tím, než k nám dorazili, bylo jasné, že Sára je ve velmi vážném stavu a bude třeba jí okamžitě a bezchybně pomoci. Věděli jsme, že bude potřebovat rentgen na ověření stavu, velké množství infuzních roztoků a téměř okamžitý přesun na sál, kde muselo být vše připraveno ještě před jejím příjezdem,“ začal vyprávění Čučka.

V takovýchto případech je velmi vhodné, aby majitel věděl ještě před potenciálním problémem (nejlépe, když si zvíře pořizuje), na kterou nejbližší pohotovost volat a kde jsou schopni ho v případě tohoto problému přijmout a ošetřit. Při torzi žaludku jde skutečně o čas a důležitá je tak práce nejen chirurga, ale i celého vyškoleného týmu. Právě tito lidé totiž zajišťují co nejlepší podmínky pro všechna rychlá vyšetření, zákrok, pooperační ošetření, i komunikaci s majitelem tak, aby se doktor mohl neodkladně věnovat pacientovi.

„Když Sára dorazila, téměř okamžitě šla na rentgen. Dostala kanylu do žíly a odcházela na přípravnu před operační sál. Po zhotovení snímku už bylo vše jasné. Již v sedaci jsme ji napojili na infuze a žaludeční sondou se snažili vypustit obsah žaludku,“ pokračoval veterinář. Při otočeném žaludku však sonda až do orgánu většinou nepronikne, a proto následuje chirurgické řešení.

Zdravotníci tak zatím připravili operační ránu. „Při zákroku jsme otevřeli dutinu břišní. Zjistili jsme, jak moc je žaludek otočený, zda nedošlo k jeho výraznému poškození a k poškození sleziny, což je při tomto onemocnění velmi pravděpodobné. Slezina Sáry byla v pořádku, ale žaludek jsme museli otevřít, protože nahromaděná potrava byla nakvašená v takové míře, že nebylo možné ji odstranit jen sondou,“ popsal Čučka.

Přitom je třeba dát velký pozor, aby potrava byla vyjmuta mimo dutinu břišní a nedošlo tak k nechtěné infekci. „Zároveň je velmi důležité žaludek pečlivě zašít speciálním stehem a v neposlední řadě orgán ukotvit k břišní stěně (gastropexe). To je prevence, která úspěšně zamezuje další recidivě v budoucnu. Někdy se u velkých psů provádí spolu s jinými preventivními zákroky, jako například kastrací.“

Chirurgický zákrok Sára tedy přežila, ale o úspěchu se ještě hovořit nedalo. Na klinice musela zůstat několik dalších dní a v této době prodělala masivní infuzní terapii. „Potřebovali jsme stabilizovat její kardiovaskulární systém a držet základní nutriční požadavky. Pravidelně jsme jí monitorovali životní funkce a podávali léky,“ řekl veterinář.

Že je fenka z nejhoršího venku, si tak zdravotníci mohli oddechnout až druhý den. Přesto, že Sára byla velmi unavená, zvládla alespoň kratičkou procházku, a tak bylo možné ji propustit domů.

Při každém otevření žaludku je podle Čučky třeba dbát především na to, aby pacient několik dní nepil a nežral. „Do žaludku se v žádném případě nesmí dostat žádný obsah,“ varuje veterinář. Z tohoto důvodu Sára na kliniku docházela ještě několik dní na pár hodin jako do školky a veškeré živiny jí zdravotnický tým podával v infuzích a léky injekčně. „Postupně pak dostávala malé množství vody, vývar, rozmixované maso a nakonec znovu granule, na které byla před tím zvyklá,“ dodal zvířecí doktor.

Dnes majitelka Sáru krmí preventivně dvakrát denně. Granule namáčí, aby ke zvětšení objemu došlo ještě před tím, než se dostanou do žaludku a Sáru kontroluje alespoň dvě hodiny po krmení.

V dalším dílu seriálu se čtenáři Kladenských listů dozvědí příběh ochrnuté jezevčice Áji.

Tento článek vyšel 16. května 2012 v Kladenských listech

Jan Čučka, 8. 6. 2012
přečteno: 1296/2714×

Vložit komentář Vložit komentář