logo Veterinární klinika Zvířecí doktor
telefon

potřebujete akutní pomoc?
volejte pohotovost:
774226266

MVDr. Jan Čučka portrét

Právě ordinujeMVDr. Jan ČučkaPohotovost


Záchvat u pejska nemusí vždy vyvolat epilepsie, Bárt měl problémy se srdcem

Záchvat u pejska nemusí vždy vyvolat epilepsie, Bárt měl problémy se srdcem

Akutní medicína je posláním. Tohoto hesla se drží zvěrolékař Jan Čučka. Kvalitní pohotovost ale nemůže vykonávat každý. Vyžaduje to nejen spoustu zkušeností a trpělivosti, ale i kvalitní vybavení a podmínky pro hospitalizaci. Dobrou zprávou pro všechny chovatele a majitele zvířat z Kladenska ale je, že v nouzi se s mazlíčky mohou obrátit na veterinární kliniku Zvířecí doktor přímo v Kladně-Dubí.

Nahlédnout do zákulisí akutní zdravotní péče o zvířata nyní můžete díky seriálu Kladenských listů a veterinární kliniky Zvířecí doktor.

„Ne vždy musí akutní medicína skončit chirurgií. Velká část pacientů, kteří navštěvují naši pohotovost, je léčena konzervativně. Většina těch, kteří mají akutní problém, zůstává u nás na hospitalizaci, dokud není jejich stav stabilizován a mohou být propuštěni do domácího ošetření. Mezi takové pacienty patří i kardiaci. Jejich stav se často mění v souvislosti s počasím. Bohužel občas k nám přichází tito pacienti se špatnou diagnózou nebo medikací, a to může mít špatný vliv na jejich zdravotní stav a často to končí i smrtí,“ vysvětluje doktor Čučka.

Křížence Bárta přivezla jeho majitelka na kliniku s tím, že prodělal epileptický záchvat. Majitelka už několikrát pejska viděla v obdobném stavu. Pravidelně docházela ke svému veterináři, ale ten však kromě klinického vyšetření neprovedl žádnou další diagnostiku a nikdy Bárta neviděl bezprostředně po záchvatu. Pejsek tedy bral léky na epilepsii, ale záchvat se mu vracel stále častěji. Majitelka si také všimla, že pejsek často kašle a špatně se mu dýchá. Proto si myslela, že je nastydlý a nijak to neřešila.

Po klinickém vyšetření v ambulanci kliniky Zvířecí doktor však zjistili, že Bárt opravdu obtížně dýchá a má fialový jazyk, což bylo známkou špatného prokrvení a tím pádem chybné práce srdce. „Začali jsme mít pochybnosti, zda se opravdu jedná o epileptický záchvat. Všechno nasvědčovalo spíš problému se srdíčkem. Záchvat způsobený špatnou funkcí srdce (tzv. kardiogenní mdloby), se totiž často zaměňuje za záchvat epileptický. A tak jsme se podrobněji začali vyptávat majitelky, jak záchvat u Bárta vypadá,“ popsal Čučka.

Podle následné výpovědi majitelky se doktorovo podezření potvrdilo, ale ještě bylo třeba ho ověřit kardiologickým vyšetřením. Veterinář si Bárta nejprve poslechl a bezprostředně po tom nechal udělat rentgen. Na něm se ukázalo, že srdíčko pacienta je daleko větší než by mělo být a jeho plíce jsou zavodněné, což způsobuje časté kašlání a je běžnou komplikací kardiaků.

Vzhledem k tomu, že Bárt před tím nebyl nijak léčen, zdravotníci mu nejdříve museli pomoci léky a pravidelným monitorováním stavu. Ostatní diagnostika zatím musela počkat, dokud pejskův stav nebude stabilní. Pacient proto zůstal na klinice hospitalizován. Do přední nožky mu byla zavedena kanyla a do ní mu pravidelně byly podávány léky na odvodnění plic s cílem vylepšit jeho dýchání. Bártův stav se brzy začal zlepšovat a bylo vidět, že léky opravdu fungují. Pejskovi se dýchalo lépe a jazyk už měl růžový. Nyní proto bylo třeba dořešit i jeho problém se srdíčkem.

„Proto jsme museli udělat ještě několik vyšetření. Změřit EKG a provést echokardiografické vyšetření stejně tak, jako se dělá u lidí. Nakonec sestřička Bártovi odebrala krev, abychom zjistili, v jakém stavu jsou důležité vnitřní orgány jako játra a ledviny a jaké léky mu mohu ordinovat,“ řekl Čučka.

Po těchto vyšetřeních už byla diagnóza jasná. Jednalo se o degenerativní vadu cípatých chlopní. Bárt dostal své léky na srdíčko, ale pro jistotu zůstal na klinice ještě do druhého dne. Poté byl propuštěn domů.

Vzhledem k tomu, že stav kardiologického pacienta se může kdykoli zhoršit a léky nesmí nikdy vysadit, musí pejsek pravidelně docházet na kardiologické kontroly, kde mu doktor medikaci upraví podle aktuálního stavu.

„Protože kardiologických pacientů ve veterinární medicíně stále přibývá, doporučuji zvláště u starších pacientů provádět pravidelná preventivní vyšetření, popřípadě pejsky nechat preventivně vyšetřit na pracovišti, kde se kardiologií zaobírají“ dodal na závěr veterinář.

V dalším dílu seriálu se čtenáři Kladenských listů dozvědí příběh kočky Micky, která se napíchla na kus bambusu.

Tento článek vyšel 6. června 2012 v Kladenských listech

Jan Čučka, 8. 6. 2012
přečteno: 3345/4965×

Vložit komentář Vložit komentář